S elánem a chutí do školních lavic

Co pro dítě znamená přechod z prázdnin do školy?

Prázdniny představují pro děti období relaxace a klidu. V závislosti na tom, kde školáci své volno tráví, ať už s rodiči na dovolené, prázdninovém táboře či u babičky, postupně si přivyknou i na různé druhy aktivit a zcela odlišný režim dne. O to hůře se jim pak navrací do tvrdých lavic, v nichž musí ukázněně sedět několik hodin denně. Školní rok je tak pro ně prací na plný úvazek, vždyť sledovat výuku, aby naplnily představy svých učitelů, není jednoduché. Od našich nejmenších to vyžaduje plné nasazení, pozornost a aktivitu, která je následně odměněna dobrým prospěchem ke spokojenosti rodičů.

Přestože to nemusí být na první pohled patrné, je na tuto adaptaci zapotřebí mnoho sil. To však není vše. „Děti se neustále vyvíjí a tělo si žádá až 60 % energie na své zcela základní fungování (tzv. bazální metabolismus), 20 % na denní aktivitu a na průběžnou obnovu tkání 10 %. Navíc všechny školní aktivity jsou spojeny i s velkou psychickou zátěží a růstem, který si spotřebovává zhruba 10 % z celkového denního příjmu energie,“ dodává dětský obezitolog MUDr. Zlatko Marinov z Dětské polikliniky Fakultní nemocnice Motol. Toto obrovské množství energie vydá „školáče“ během jednoho jediného dne, aniž by výrazně sportovalo či mělo jiné náročnější aktivity.

K tomu, aby dítě přechod z prázdnin zvládlo, a nemělo ihned po příchodu do školy problémy s kázní, učiteli či rychlým nástupem únavy, jsou tu především rodiče, kteří mohou svým ratolestem usnadnit nejen přechod z prázdnin, ale i průběh celého školního roku. Kromě pomoci se školními úlohami či nakreslením králíčka mohou tatínkové a maminky udělat mnohem víc – přizpůsobit dítěti jídelníček tak, aby nejen odpovídal a hradil energetickou potřebu jednotlivých školních činností, ale navíc i pokryl nároky spojené s náročným růstem.

Jídelníček dětí ve školním roce

Jídelníček dětí v průběhu školního roku s sebou přináší specifika, která vycházejí z odlišného režimu. Vzhledem k tomu, že během prázdnin nejsou děti často ve své fyzické aktivitě nijak omezovány, ba právě naopak, čerpá jejich tělo energii především z metabolismu tuků. Ve škole však musí sedět v klidu, a protože tento metabolismus je aktivován pouze tělesným pohybem, je organismus nucen sáhnout po zcela nové a odlišné energii pro svou práci, jejímž hlavním zdrojem je první jídlo dne – snídaně.

Snídaně ve školním roce

Pediatři a výživoví odborníci se shodují v tom, že důležitost vyvážené a vydatné snídaně s příchodem nového školního roku u dětí zásadně stoupá. Její role spočívá především v zajištění fyzické a dušení výkonnosti a psychické pohody. Důvodů, proč by měli školáci snídat, je dle MUDr. Zlatka Marinova daleko více.

V průběhu „nočního hladovění“ dochází prací nervového systému k vyčerpání 80 – 90 % zásob glykogenu - hlavního zdroje glukózy pro činnost CNS /centrálního nerovového systému/. Právě tento zdroj však děti potřebují pro pracovní činnosti ve škole a tím, že dojde k jejímu vynechání, jsou jeho zbytky do dvou hodin zcela spotřebovány. Následně vznikne poplachová stresová reakce vedoucí až k pohybovému neklidu a zapojení pohybového tukového metabolismu, který se následně stává zdrojem energie. Děti jsou celkově neklidné, roztěkané a nepozorné.

Za pomoci ranní snídaně s vyšším obsahem sacharidů dochází k pozitivnímu naladění limbického systému v CNS, který podporuje koordinaci a navíc napomáhá školákům udržet pozornost a lépe zvládat stres.

V případě vynechání snídaně dochází navíc také k rozvoji tzv. zásobního metabolismu. V případě častého vynechání jídla si totiž organismus vždy část energie uloží, tím však průběžně dochází k postupnému vybudování nežádoucích zásob pro případ, že by organismus opět trpěl nedostatkem jídla. Jinak tedy řečeno, je to důvod, proč děti tloustnou a stávají se obézními.

Doc. PhDr. Slávka Fraňková, DrSc. zabývající se vztahem mezi výživou a psychologií dítěte k této problematice dodává: „Při vynechávání snídaně dítě brzy podléhá únavě a klesá jeho pozornost. Může se také vyskytnout podrážděnost, emoční labilita či agresivita."

Proč dochází k vynechávání snídaně?

Noc je pro CNS nejaktivnějším obdobím. Během spánku však postupně dochází k vyčerpání zásob glykogenu, který je zcela nezbytný pro činnost mozku. CNS se vlastně stává „metabolickým kanibalem“ a je nutno jeho činnost kolem 5 hodiny ranní přerušit vnějším podmětem – kortisolem, hormonem nadledvinek – aby nedošlo k vyčerpání zbylých zdrojů a organismus se mohl připravit na ranní aktivity. Kortisol v těle potlačuje hlad a bolest a jeho hladina postupně během dne klesá až k nejnižším večerním hodnotám. Tím je vysvětlen pocit ranního nechutenství a naopak důvod večerního hladu, kterým se snažíme vyrovnat náš metabolický dluh z rána, což vede následně k nežádoucímu ukládání nadměrných zásob. Je tedy proto důležité ranní pocit nechuti k jídlu překlenout a jednoduše obelhat něčím oblíbeným.

Jakou snídani pro školáčka zvolit?

Pro ranní probuzení a nastartování těla je vhodné dodat tělu dostatek lehce stravitelných sacharidů v kombinaci s mléčným produktem, které školákovi dodají dostatek energie pro jeho školní práci vyžadující soustředění a pozornost. U sacharidů je současně zajištěna i lehká a rychlá stravitelnost a trávicí trakt tak není ihned po ránu přetěžován tuky či bílkovinami, které vyžadují náročné a dlouhé trávení.

„Snídaňové celozrnné cereálie se v současnosti stávají nejvhodnější volbou „pracovní“ snídaně pro děti. Jednak pro svou výživovou a energetickou hodnotou, tak i svým pozitivně stimulujícím efektem na senzorická centra, který pomáhá překonat fyziologické ranní nechutenství – a i proto je u nich zaznamenána plošná dětská akceptovatelnost,“ říká MUDr. Zlatko Marinov. Navíc obsažená vláknina v kombinaci s porcí mléka zasytí organismus na dlouhou dobu a zmírní pocit hladu v dopoledních hodinách.

Rodiče nejsou často důslední, nevěnují rannímu jídlu pozornost a zásadně podceňují jeho význam, protože jej považují za časový luxus. I proto jsou celozrnné snídaňové cereálie vhodnou alternativou, které zvládne sám připravit i prvňáček.

Sestavte dítěti jídelníček

Strava dítěte během roku by měla být dostatečně pestrá a z pohledu zastoupení jednotlivých živin i vyvážená. Při jejich zařazování je však nutné dbát na to, aby dítěti v určité části dne přinesli nejen dostatek energie i pro jeho aktuální potřeby, ale navíc i pro jeho růst a vývoj. Nedílnou součástí každého jídelníčku je také pitný režim. Naše tělo je až ze 70 % tvořeno vodou, a proto bychom na tento důležitý prvek neměli zapomínat ani u dětí. Dítě by mělo přijmout minimálně 1, 5 l tekutiny denně a to především v dopoledních hodinách. Vyvarovat bychom se měli nasycených tekutin a džusů, které jsou energeticky velmi náročné a dětskému tělu z výživového pohledu nic nepřinášejí. Přednost naopak dát studeným ovocným čajům, ředěným ovocným šťávám a neperlivé vodě.