Není müsli jako müsli

Dnes se v obchodech můžeme setkat s dvěma základními druhy müsli, které se odlišují způsobem své přípravy – zapékaným či také křupavým, a sypaným. Obě mohou na první pohled vypadat stejně, vždyť jejich základ je vytvořen z ovesných vloček a sušeného ovoce. Když se však pozorněji zaměříme na způsob jejich přípravy, zjistíme velké rozdíly, které se do značné míry projeví v jejich složení a vlivu na lidský organismus.

Müsli a způsoby jeho přípravy

Zapékané müsli je připravováno smažením či také zapékáním, k němuž je obecně využíván palmový olej. Je potřeba mít tedy na zřeteli, že takto připravené müsli obsahuje daleko větší množství tuku a má i vyšší energetickou hodnotu. Tuky však představují daleko rozsáhlejší problém – obsah trans mastných kyselin a nasycených mastných kyselin, které mohou způsobit vznik onemocnění srdce a cév. Právě ty tvoří dle nutriční terapeutky Lucie Růžičkové z Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou až 50 % úmrtí u nás.

Lucie Růžičková k tomu dodává: „Při smažení, kdy teplota tuku překračuje 190 °C, vznikají látky ze zdravotního hlediska nebezpečné. Dochází zde totiž k oxidaci tuku a to vede ke vzniku tzv. volných radikálů. Ty se pak ve značné míře mohou podílet právě na vzniku nádorových onemocnění.“

Sypané müsli je na rozdíl od něj připravováno šetrným švýcarským způsobem pražení, díky němuž jednotlivé složky získávají křupavý charakter i bez přítomnosti oleje a smažení, které naruší buněčné struktury jeho složek. Právě z tohoto důvodu je si müsli schopno zachovat zdraví prospěšné látky pro organismus člověka. Sypané müsli se proto stává pravou potravinou pro všechny, kteří se snaží zhubnout nebo aktivně předejít onemocnění tlustého střeva či kardiovaskulárního systému.

Müsli a naše zdraví

Müsli a jeho složky mají mnoho příznivých vlivů na naše zažívání, což je způsobeno především vysokým obsahem rozpustné i nerozpustné formy vlákniny obsažené v ovesných vločkách a sušeném ovoci. Zároveň jsou i zdrojem bílkovin s vhodnou skladbou aminokyselin nezbytných pro stavbu svalů, proto by ovesné vločky neměly chybět v jídelníčku sportovců, miminek, ani dětí.

Věděli jste o vláknině a müsli?

• zvyšuje objem stolice, změkčuje ji, upravuje pasáž tlustého střeva a tím napomáhá předcházet zácpě,
• zpomaluje vstřebávání sacharidů, čímž snižuje riziko kolísání hladiny krevního cukru,
• je zdrojem živin pro růst prospěšných bakterií v tlustém střevě, které naopak potlačují rozvoj hnilobných bakterií.
• celkově zrychluje střevní peristaltiku, čímž snižuje vstřebávání tuků a cholesterolu,
• nejvíce zdokumentovaným účinkem ovsa na lidské zdraví je však snížení celkového krevního cholesterolu a LDL– cholesterolu, čímž působí příznivě na kardiovaskulární systém.

Češi a příjem vlákniny

Doporučená denní dávka vlákniny je 25 – 30 g/den. Vzhledem k tomu, že český národ upřednostňuje typicky českou kuchyni, je její skutečný příjem u nás jen kolem 12 g na den.